CÍL:

- vést děti ke změně svého okolí, společně se snažit snížit ekologický dopad činnosti školky a svého jednání na životní prostředí

- rozvoj znalostí, dovedností, postojů

- hravou formou se aktivně podílet na úkolech a aktivitách vztahující se k tématu ODPADY

- vést děti, aby své nabyté znalosti dokázaly přenést do rodinného prostředí

- úzce spolupracovat s Ekotýmem, navazovat na program Ekoškola

- aktivní spolupráce s rodiči našich dětí

- spolupráce s nejrůznějšími organizacemi vztahující se k environmentální výchově

VYTVOŘIT S DĚTMI POPISKY NA KOŠE

Začátkem měsíce března jsme se zabývali nelehkým úkolem „Vytvořit s dětmi popisky na koše“. Aby každému z nás bylo jasné, kam mají jednotlivé odpadky zařadit.

Na úvod našeho projektového dne jsme si s dětmi zopakovali, jaký druh odpadu třídíme a do jaké popelnice daný odpad patří. Dětem jsem vysvětlila, že každý, kdo přichází, do MŠ nemusí vědět (hlavně menší děti), do kterého kontejneru odpady správně patří.

S dětmi jsme prošli naší MŠ a spočítali jsme, kolik musíme vytvořit popisků k modrým, žlutým a zeleným kontejnerům. Vše jsme si pečlivě poznačili na papír, tak aby tomu děti rozuměly. Poté jsme si nachystali pracovní materiál. Protože ještě nejsme takoví dokonalí malíří, aby každý z našich kreseb rozpoznal naše dílo, zvolili jsme techniku stříhání. Paní učitelka donesla dětem různé letáky s potravinami a děti hledaly a vystřihovaly různé produkty z papíru, skla nebo plastu. Po dostatečném množství nastříhaných obrázků, jsme začali lepit. Papírové produkty na modrý papír, skleněné na zelený a plastové na žlutý. Abychom naše popisky dokončili, potřebovali jsme je nakopírovat a zalaminovat. I s tímto jsme si věděli rady a zašli jsme si za p. Voldánovou, která nám s radostí pomohla. Děti paní sekretářce nadiktovaly, kolik kusů popisku potřebujeme k jednotlivým kontejnerům. Na závěr jsme si vše zhodnotili a museli jsme se pochválit, protože se nám naše dílo opravdu povedlo.

JAK VYUŽÍVÁME V MŠ PAPÍRY NA KRESLENÍ?

V měsíci únoru jsme hledali odpovědi na otázku „Jak využíváme v MŠ papíry na kreslení“.

Nejprve jsme si společně pověděli, kde se papír bere, z čeho se vyrábí. Díky obrázkům jsme pochopili, jak dlouhý to proces je, než vznikne. Prohlíželi jsme si obrázky od zpracování dřeva až po papírenské stroje, kde se vzniklý papír rozřezává na archy a poté putuje do obchodů. Všimli jsme si toho, jak obrovská je to zátěž pro přírodu, že díky těžbě dřeva postupně mizí domovy zvířátek, ztrácí se rostlinky. Přemýšleli jsme, jak i my můžeme alespoň malinkou troškou přispět k tomu, abychom přírodu neničili. Postupně jsme došli k tomu, že můžeme využít papír recyklovaný. Z minulých her na detektivy známe cestu, jak recyklovaný papír vzniká. Nejprve jsme si ukázali rozdíly mezi klasickým bílým a recyklovaným papírem. Liší se od sebe nejen barvou, ale také hrubostí. Poté jsme si prošli celou školku a zjistili, že recyklovaný papír téměř vůbec nepoužíváme. Nenašli jsme jej v místnosti s kopírkou, na nástěnkách a ani v naší třídě, tam jen v minimálním množství. Jak tedy šetříme papírem? Na naše výtvarné hrátky využíváme papír z jedné strany popsaný, tiskneme 2 omalovánky na jednu stranu papíru. Zjistili jsme, že neefektivně využíváme papír na grafomotorické cviky a pracovní listy. Samozřejmě se to budeme snažit brzy napravit a budeme tisknout oboustranně. Nakonec jsme ve školce hledali předměty z recyklovaného papíru, které nadále využíváme. Jsou to nejrůznější sáčky, krabice a krabičky, toaletní papír, ubrousky. Z nich vytváříme moc pěkné výrobky, kterými zdobíme naši školku.

S naším Ekotýmem budeme hledat odpovědi, za jakých podmínek  by bylo možné pořídit recyklovaný papír do naší mateřské školy.

VÍME, KDE JSOU VELKÉ VENKOVNÍ KONTEJNERY NA TŘÍDĚNÝ ODPAD V OKOLÍ MŠ.

JAK V MŠ ODPAD PUTUJE DO VELKÝCH KONTEJNERŮ.              

Otázkou na téma tříděný odpad se s dětmi zabýváme od začátku školního roku. Děti jsou velmi šikovné a už zjistily, jaký druh opadu třídíme, jestli jsou popelnice, kontejnery pro ně srozumitelným způsobem označeny a kde všude máme koše, kontejnery na tříděný odpad. Tyto nelehké otázky pro nás připravili členové Ekotýmu.

V pátek 27.1.2020 jsme se s dětmi začali zabývat otázkou, zda víme, kde jsou velké venkovní kontejnery na tříděný odpad v okolí MŠ a jak do nich odpad putuje. S dětmi jsme si zopakovali typy košů a popelnic. Na začátku našeho pátrání jsem všem položila otázku, kam vysypeme plnou tašku nepotřebných použitých papírů, která se nám nahromadila ve třídě. Všichni jsme začali hledat a pátrat v prostorách naší školky. Což nebyla pro děti žádná námaha. Prohledali jsme přípravnu, chodby, šatny a nakonec jsme našli velkou popelnici přímo u vchodu do MŠ. Společnými silami jsme plnou tašku papíru vysypali. Zde jsem dětem znovu položila otázku: „Kde plnou popelnici vysypeme?“V tomto okamžiku děti neznaly odpověď. Pomohla jsem jim nápovědou, že musí hledat ještě větší popelnici. Tu, ale v naší školce asi nenajdeme. V tuto chvíli nastalo skutečné pátrání. Během naší cesty, kdy jsme nesli plnou menší popelnici, jsme nacházeli různé kontejnery a odpadkové koše, ale žádný nebyl modře označený a větší než je ten náš. Na první kontejner, který odpovídal naším představám, jsme narazili před budovou ZŠ Struhlovsko. V tuto chvíli ještě děti netušily, že je to náš poslední objev. Během našeho pátrání jsme do některých popelnic i nahlédli, abychom věděli, zda lidé třídí odpad správně.

 Na konci našeho putování jsme zhodnotili, že jsme našli jen jedno sběrné místo na tříděný odpad. Což je velmi málo!!!

MÁME VE ŠKOLCE KOŠE, NA TŘÍDĚNÝ ODPAD OZNAČENY TAK, ABY TOMU VŠICHNI ROZUMĚLI?

Ve středu jsme si společně zopakovali, jak správně třídit odpad. Nad barevnými obrázky, jednotlivých druhů odpadu jsme si povídali, z jakého materiálu je vyroben, do jaké popelnice patří. Všechny děti správně odpadky roztřídily. Poté jsme si hráli pexeso na téma ODPADY. Díky obrázkům na interaktivní tabuli, jsme si ještě jednou vše společně zopakovali a zahráli si hru „Co kam patří“. Díky radostné zimní písni „Zima, zima“ byla naše hra veselejší a my si museli dávat velký pozor, abychom splnili zadané instrukce.

Zkontrolovali jsme naše boxy na tříděný odpad ve třídě a v šatně, zjistili jsme, že někde popisky nebo obrázky zcela chybí. „Jak poradíme někomu, kdo neví, jak se správně třídí odpad, kam má odpadek dát?“ „No přeci nakreslíme obrázky na boxy, kde chybí.“

TŘÍDÍME VE ŠKOLCE ODPAD????

Na tuto nelehkou otázku jsme se rozhodli s dětmi v naší školce odpovědět v rámci našeho projektu. Celé naše pátrání a zjišťování začalo přeplněným košem různým odpadem. S dětmi jsme začali třídit a poznávat o jaký druh odpadku jde. Pověděli jsme si, do jakých kontejnerů a popelnic odpadky patří a jakou barvou se označují. Ukázali jsme si na interaktivní tabuli také sběrné kontejnery na žárovky, textil, baterie a elektrozařízení. Když dětem bylo jasné, že plasty patří do žlutého kontejneru, papír do modrého a sklo do zeleného, mohla naše velká pátrací akce začít.

Náš úkol byl jednoznačný. Vypátrat, jaké druhy odpadu třídíme, kde všude máme v MŠ kontejnery a koše na tříděný odpad. Prohledali jsme celou naší mateřskou školku, počínaje naší třídou „Kvíteček“. V každé třídě nás mile přivítali a ukázali nám, kde mají odpadkové koše a jaký odpad třídí. Prošli jsme chodby, šatny, lehárny, kuchyňku a nezapomněli jsme ani na místnost, kde mají své pomůcky a nářadí paní uklízečky.

Na konci našeho hledání jsme byli mile překvapeni. V každé třídě mají kontejnery na tříděný odpad. Celá školka je vybavena spoustou košů na směsný odpad. Dokonce jsme našli jeden kontejner na baterie. S dětmi jsme si popovídali o důležitosti třídění odpadků, abychom věděli, že třídění je velmi důležité. Zemi máme jenom jednu a musíme se o ni starat. Záleží nám na tom, v jakém prostředí žijeme.

CO KDYBY ZÁSUVKY NEFUNGOVALY

Všemu předcházela pohádka o školce, ve které byla najednou úplná tma. „Jak to udělat, abychom na sebe v takové tmě viděli?“ Děti správně uhodly, že si na sebe musíme posvítit, najít vypínač, kterým se světlo rozsvítí. Zahráli jsme si smyslovou hru ve dvojicích „Nevidíme“. Jeden kamarád měl zavázané oči šátkem a spoléhal na druhého, který ho musel opatrně provést slalomem mezi židličkami. Poté jsme společně hledali a počítali vypínače v naší třídě.

“Co by se stalo, kdyby nefungovala elektřina v zásuvce?“ Názorně jsme si to ukázali na radiomagnetofonu. Ten chvíli fungoval, my mohli zpívat známou dětskou písničku. A najednou přestal hrát. I když jsme zapínali nejrůznější tlačítka, přístroj nereagoval. „Jak písničku dozpíváme bez doprovodu hudby z radiomagnetofonu?“ Naštěstí jsme si věděli rady a písničku sami dozpívali a doprovodili hrou na tělo. Poté jsme ve třídě hledali přístroje, které jsou napájeny elektřinou. Našli jsme klavír, počítač, radiomagnetofon, interaktivní televizi a aromadifuzér. Hledali možnosti, jak tyto přístoje nahradit, když by také nefungovaly. Místo klavíru můžeme písničku doprovodit jinými hudebními nástroji. Povídali jsme si, jaké přístroje najdeme v domácnostech a jak je můžeme nahradit – vysavač – smetáček, televize – četba knížek…..

Nakonec jsme se seznámili se 4 ekopomocníčky, kteří budou dohlížet, jestli ve třídě správně hospodaříme s energiemi, vodou a s tříděním odpadu.

Vysvětlit dětem, aby zbytečně neplýtvaly elektřinou nebo vodou je velmi obtížné, ale různými činnostmi a aktivitami, kdy jsme si spoustu věcí vyzkoušeli, se nám to docela povedlo.

JAK V NAŠÍ ŠKOLCE ŠETŘÍME VODOU?

Ve čtvrtek jsme se v naší třídě více věnovali našemu třídnímu projektu. Ráno jsme vyráběli kapku vody nebo žárovku, na které jsme nalepovali kousky modré, žluté látky. Po svačince jsme si prohlíželi  globus. Pozorovali jsme na něm pevniny, moře, oceány, řeky… Povídali jsme si, jak je voda pro nás, rostliny, stromy a živočichy vzácná a co by se stalo, kdyby najednou z naší planety zmizela.

„Kde se vlastně bere voda z kohoutku?“ Nejprve jsme si povídali o vodní nádrži, kde se voda hromadí. Za pomocí velkého igelitu, jsme si na nádrž plnou vody zahráli. Padaly do ní kapky, záleželo na intenzitě a síle našeho hlasu, jestli budou padat rychle nebo pomalu. Voda z ní putuje do vodárny, kde se chemicky upravuje, na pitnou vodu a poté zněla otázka „Kam putuje voda dál?“ Děti musely nejprve poznat správný obrázek „Čím se voda dostane do kohoutku? Přiveze ji letadlo, pomáhá slon svým chobotem nebo vodovodním potrubím?“  Naštěstí se nikdo nenechal „napálit“ a my se rozdělili do skupinek, ve kterých stavěli vodovodní potrubí, pomocí kterého se kapička vody mohla dostat ,až k nám do školky. Poté jsme si pověděli a názorně ukázali, jak se správně chovat v koupelně, jak i my můžeme šetřit vodou. Slíbili jsme si, že už se nám nestane, že by někde z kohoutku zbytečně tekla voda, nebo že by si někdo hrál a stále splachoval záchodky.

Svůj slib jsme společně utvrdili písní „Prší, prší“ a poté jsme šli do koupelny, kde jsme si za dozoru Umývárníčka  vyzkoušeli, jak se správně v koupelně chovat a jak i my můžeme přispět k tomu, aby voda z naší Země nezmizela.